Povinnosti zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu

Registrační povinnost plátce daně

Každý zaměstnavatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která má povinnost vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmu vyplaceného poplatníkovi, je plátcem daně.

Poplatníkem je zaměstnanec, fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky jsou podrobeny dani z příjmu.

Jakmile zaměstnavatel začne zúčtovávat první příjem ze závislé činnosti, z něhož bude sražena daň nebo záloha daně, musí splnit registrační povinnost do 15 dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohu daně a na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí se zaregistrovat u místně příslušného finančního úřadu – správci daně.

Při plnění své registrační povinnosti je daňový subjekt povinen sdělit své jméno nebo název, bydliště, místo podnikání nebo sídlo, rodné číslo, identifikační číslo organizace, jakož i údaje osvědčující povolení nebo oprávnění. Dále se uvádí čísla účtu u bank, spořitelních a úvěrních družstev, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky. Dále zaměstnavatel uvede údaje potřebné k určení místní příslušnosti správce daně a k druhu daňových povinností, které u něho přicházejí v úvahu a též oznámí své organizační jednotky. Dojde-li ke změnám údajů týkajících se registrace nebo zanikne-li jeho daňová povinnosti u některé z daní, je plátce daně povinen tyto změny oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy změny nastaly.

Zálohová daň – odvod zálohy na daň

Plátce daně je povinen provést odvod zálohy na daň na účet správce daně do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu na daň vznikla. Například při zúčtování mezd za září se zálohová daň musí odvést do 20. října. Připadne-li den lhůty na den sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se poslední den lhůty na nejbližší následující pracovní den. Zálohu na daň vypočte zaměstnavatel ze základu pro výpočet zálohy. Správce daně může na základě žádosti plátce stanovit lhůtu pro odvod záloh později. Lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

S účinností od 1. 11. 2009 musí plátce veškeré platební transakce zabezpečit tak, aby byly příslušné částky ve výplatní termín nebo v poslední den lhůty, která je pro odvod dané povinnosti stanovena, připsány ve prospěch účtu příjemce nejpozději v tento den. 

Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (pronájem pracovní síly), odvede plátce úhrn zálohy na daň nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými předpisy.

Měsíční hlášení o sražených zálohách na dani

S účinností od 1. 1. 2011 je každý plátce daně povinen podle § 38j odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. předkládat správci daně v průběhu  zdaňovacího období měsíční hlášení o srážce a odvodu zálohové daně, pokud v kalendářním měsíci zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky. Měsíční hlášení se budou předkládat správci daně ve lhůtě shodné s odvodem zálohové daně, tj. do 20. kalendářního dne měsíce, ve kterém vznikla povinnost srazit zálohu daně. Nulová hlášení se podávat nebudou. Hlášení bude možné podávat i elektronicky. Formulář bude k dispozici na stránkách MF ČR www.mfcr.cz.

Srážková daň – odvod daně vybírané srážkou

Zaměstnavatel je povinen provést odvod srážkové daně příslušnému správci dani na zvláštní účet do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala povinnost provést srážku daně. Například při zúčtování mezd za září se srážková daň odvádí do konce měsíce října. Srážková daň se odvádí na zvláštní účet.

S účinností od 1. 11. 2009 musí plátce daně zajistit odvod tak, aby byly příslušné částky srážkové daně a zálohové daně připsány na účet správce daně nejpozději v poslední den lhůty, která je pro odvod daně stanovena. 

Srážková daň činí 15 % z daňového základu, který se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Srážková daň se též zaokrouhluje na celé koruny dolů. Srážková daň se uplatní v případě, pokud poplatník nepodepíše Prohlášení a jeho zdanitelný příjem v měsíci nepřekročí částku 5 000 Kč. Jestliže zdanitelný příjem činí více než 5 000 Kč, uplatní se zálohová daň ve výši 15 %. přičemž se neuplatní žádná daňová sleva

Příklad:

Zaměstnanec bez prohlášení má odměnu z DPČ ve výši 4 525 Kč (zdanitelný příjem).

Pojistné činí:

ZP za zaměstnavatele                   407 Kč

SZ za zaměstnavatele (25 %)        1 134,25 Kč

Daňový základ : 4 525 + 407 + 1 134,25 = 6 066,25 Kč, po zaokrouhlení dolů 6 066 Kč

Srážková daň ….15 % x 6 066 = 909,90 Kč, po zaokrouhlení dolů 909 Kč

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem: 13,5 % x 4 525 = 610,88 Kč, po zaokrouhlení 611 Kč,  

611 : 3 =203,63 Kč, po zaokrouhlení 204 Kč

 Pojistné zaměstnavatele: 661 – 204 = 407 Kč

Pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnancem: 6,5 % x 4 525 = 294,13 Kč, po zaokrouhlení nahoru 295Kč.

Čistá mzda: 4 525 – 499 (pojistné hrazené zaměstnancem) - 909 = 3 117 Kč.

Daň z příjmů FO – vyúčtování zálohové daně

Zaměstnavatel je povinen provést vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a "Výkaz vyúčtování daně z příjmu" předložit do konce druhého měsíce po skončení kalendářního roku, tj. do 28. 2. následujícího roku. Pokud zaměstnavatel zúčtoval v kalendářním roce zálohovou daň alespoň jednomu daňovému nerezidentovi, je povinen podat vyúčtování zálohové daně v elektronické podobě, a to včetně všech příloh. V případě elektronické formy se lhůta pro podání prodlužuje o 20 kalendářních dnů, tedy do 20. 3. následujícího roku. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se poslední den lhůty na nejbližší následující pracovní den.

Zaměstnavatel je též povinen přiložit veškeré přílohy, které zákon č. 586/1992 Sb. ukládá. Jedná se o tyto dokumenty:

-   „Počet zaměstnanců ke dni 31. 12. kalendářního roku“ (povinná příloha),

-   „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech  daňových nerezidentů“

-    „Příloha k vyúčtování daně z příjmu fyzických osob o dodatečných opravách měsíčního daňového bonusu a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování daňového zvýhodnění podle § 38i odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb. za zdaňovací období“, pokud plátce prováděl dodatečné opravy daňového bonusu,

-    „Příloha k vyúčtování daně z příjmu fyzických osob o dodatečných opravách záloh na daň“, pokud plátce prováděl dodatečné opravy záloh daně.

Srážková daň – vyúčtování daně vybírané srážkou

Ve lhůtě do  čtyř  měsíců po  ukončení  kalendářního roku  je nutné předložit "Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmu fyzických osob" včetně "Přílohy k vyúčtování daně", pokud byly prováděny opravy podle § 38d odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. Znamená to, že zaměstnavatel je povinen podat vyúčtování srážkové daně do 30.4. po skončení kalendářního roku. 

Roční zúčtování – žádost o vrácení přeplatku

Po provedení ročního zúčtování sníží plátce daně o vrácený přeplatek nejbližší odvod zálohy správci daně.

Jestliže je celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce zdaňovacího období, tedy nejdéle do 31. prosince. Má však i další možnost, a to požádat přímo správce daně o jeho vrácení.